| Počátek výroby dopravních prostředků v moravském městě Kopřivnice
se datuje od roku 1850, kdy Ignác Šustala zahájil v malé rodinné
firmě produkci kočárů a bryček originálního konstrukčního řešení.
19. století ovšem v oblasti dopravy znamenala
zásadní zvrat.
|
|
Nepohodlné cestování v povozech začala postupně
nahrazovat přeprava po železnici. Ani Kopřivnice nezůstala pozadu.
Šustala nechal postavit několik nových továrních objektů, z nichž
v roce 1882 vyjelo prvních 15 železničních vagónů. |
 |
|
| K zásadním mezníkům v historii Tatry patří rok 1897, kdy byl vyroben
první osobní automobil ve střední Evropě "Präsident" a letopočet 1898,
kdy spatřil světlo světa první nákladní automobil. Tento vůz
trambusového typu o nosnosti 2,5 t se dvěma vzadu uloženými motory
Benz pak položil základ tradice nákladních vozů značky TATRA. |
 |
|
Významnou měrou k ní přispěl i geniální konstruktér
Hans Ledwinka, který v roce 1923 veřejnosti poprvé představil
osobní automobil T 11. Revoluční koncepce podvozku s centrální
nosnou rourou s výkyvnými polonápravami vstoupila do dějin
automobilizmu jako tatrovácká a využívá se dodnes. |
 |
|
| V období mezi dvěma světovými válkami kopřivničtí konstruktéři
usilovně pracovali na světové novince - prvním sériově vyráběném
osobním automobilu s aerodynamickou pontonovou karoserií a
vzduchem chlazeným motorem umístěným v zadní části. Sériový vůz
T 77 měl premiéru 5. března 1934. V témže roce byl název TATRA
registrován jako obchodní jméno firmy. |
Třetí významnou událostí roku 1934 bylo založení leteckého
oddělení Tatry. Také v oblasti výroby leteckých motorů TATRA
prokázala mimořádné konstrukční a výrobní schopnosti. |
|
|
| V poválečném období se TATRA zaměřila ve výrobě osobních
vozů na malosériová luxusní vozidla s vysokým komfortem jízdy. Vozy
T 77 a velmi populární Tatraplan nahradila limuzína T 603.
"Šestsettrojek" se do konce roku 1975 vyrobilo téměř 20,5 tisíce.
Tuto produkci v letech 1975 - 1995 vystřídala T 613 a od roku 1996
poslední model T 700.
|
 |
|
| V roce 1998 byla výroba osobních vozů TATRA ukončena a
automobilka se soustředila hlavně na výrobu nákladních vozidel, která
byla od roku 1942 stále více a více zastoupena v sortimentu podniku,
až se stala nosným výrobním programem. |
| K rozvoji výroby nákladních automobilů přispěly především
armádní objednávky. Vysoká průchodnost terénem, robustní konstrukce,
jednoduchá údržba, velký pracovní výkon a dlouhá životnost předurčily
tatry pro práci v extrémních klimatických a terénních podmínkách. |
|
|
Důkazem toto je i model T 111 se vzduchem chlazeným naftovým
motorem vyráběným v letech 1942 - 1962, který se osvědčil především v tvrdých
arktických podmínkách Sibiře. |
Tatrovácká koncepce, vyznačující se vzduchem chlazeným
vznětovým motorem, tuhou centrální rourou a výkyvnými bezkloubovými
polonápravami, byla základem pro řady nákladních automobilů T 138
(od roku 1959), T 813 (od roku 1967), T 148 (od roku 1970) a v neposlední
řadě T 815 (od roku 1983). |
 |
|
Mezi absolutní světovou špičku se zařadila i modelová řada T 815-2 s plně
synchronizovanými převodovkami a modernizovanými přeplňovanými motory. Vozidla T 815-2 splňující
emisní limity EURO 2 se pak v roce 1997 stala předlohou pro novou obchodní řadu TERRNo1. |
| Těžké nákladní
vozy do nejsložitějších pracovních podmínek jsou reprezentovány řadou JAMAL. Vojenské modifikace
automobilů nabízí řada ARMAX a vysokou míru flexibility konstrukce a vynikající úroveň technického
vývoje potvrzují speciální vozidla s označením FORCE. Vysoká průchodivost nejtěžším terénem při
vysoké nosnosti až do 30 tun, jednoduchá obsluha a údržba a v neposlední řadě pak vysoká spolehlivost
předurčují automobily značky TATRA především pro práci v nejtvrdších terénních a klimatických podmínkách.
Vozidla z Kopřivnice plní samozřejmě již také nejpřísnější emisní limity EURO 3. |
 |
|
| V dosavadní historii bylo z pohledu statistického v Tatře vyrobeno přes 90 tisíc
osobních automobilů a téměř 390 tisíc vozidel nákladních. |